Zimní přechod Šumavy Slávka Krále

Naše modrá planeta je neskutečně bohatá na úžasná místa, která by chtěl každý milovník outdooru aspoň jednou za život navštívit. Vysokohorské krásy Himaláje, mystická tajemství hluboké Amazonie nebo třeba nespoutanost kanadské divočiny, to všechno chtějí cestovatelé (nejen) z naší české kotlinky zažít na vlastní kůži už po celé generace.

Byla by ovšem velká škoda věnovat všechnu pozornost jenom těm nejproslulejším světovým destinacím, když hory dobrodružství na člověka čekají doslova za humny. Jako například na Šumavě, kam se s několika lidskými i psími kámoši na několikadenní přechod v zimě vypravil ostřílený cestovatel Slávek Král a sepsal o tom pár hezkých řádků. 

 

 

Ze všech (čtyř) národních parků České republiky je Šumava nejkrásnější. Možná je to tím, že pocházím ze Sušice, možná je to pravda, možná je to úplně jedno. Šumava má ale dvě obrovské nevýhody: celá je protažená asfaltovou cestou a v sezóně je přecpaná lidmi. Když chceš vyrazit na delší pochod se svým pejskem, není to úplně ideální. 

Na Cestovatelském festivalu v Pardubicích jsem se potkal s Lůcou Kutrovou, která měla přechod Šumavy na svém bucket listu. Shodli jsme se na tom, že asfalt by nedělal dobře pejskům na tlapky, a že se nechceme mačkat s hromadou lidí. „Půjdeme v zimě,” prohlásil jsem ze srandy. Zasmáli jsme se tomu, ale když jsem měsíc později psal Lůce, jestli to platí, už si balila věci. Vzali jsme naše drahé polovičky, tři pejsky a v lednu vyrazili na přechod Šumavy. Čekalo nás šest nouzových noclezišť, asi 120 km a teplota mezi nulou až mínus dvanácti. Pocitově to ale bylo až někde okolo mínus sto.

 

 

Každý celou cestu pojal po svém. My měli stan pro jednoho, abychom ušetřili váhu. Což bylo malinko poddimenzované, když jsme v něm spali dva lidi, dva střední pejsci (borderka a berňák) a dvě krosny. Já si vzal děravý boty, protože jsem žádný jiný zimní neměl a Lůca s Honzou přijeli sbalený ve dvou Ikea taškách. No to jsme skvadra, pomyslel jsem si hned první den. Nebylo to ale tak hrozný, my s Niki měli půjčený profi karimatky, žďáráky a spacáky do -20°. Lůca měla dokonce Patizon expediční spacák do -48°C. Netuším, co čekala za počasí, ale zima jí nebyla.

 

 

V dalším vybavení se ale naše party diametrálně lišily. Náš stan pro jednoho v kupní ceně 250,- Kč (nekecám, fakt mě ten novej stan stál dvěstěpade). Dále jsem vyrazil ve dvou letních bundách, protože zimní bundu vůbec nevlastním. Mé jediné boty zrovna před cestou popraskaly, takže mi hezky profukovaly dírami, a moje Niki to celé dala bez nesmeků ve sněhulích. Další rozdíly byly vidět i ve vybavenosti v jídle. Lůca měla pytlík s bonbonama, oříškama a müsli tyčinkama pro rychlou energii. K jídlu si vařili každý své vlastní Adventure Menu na luxusnim JetBoilu, a předháněli se, kdo si dá Chicken Tikka Masala a kdo Chicken Korma Kari. My s Niki vařili pro oba na obyčejném vařiči jednu polívku z pytlíku a tiše záviděli.

 

 

Dobrodružství nečeká jen v zahraničí, i takový přechod českých hor skrývá mix adrenalinu, překonávání, krásných výhledů, zmrzlých prstů, slivovice a zážitků. Zimním přechodem se vyhnete asfaltu i davům turistů.

Nepodceňujte ale takový přechod, kvalitni karimatka, spacák a žďárák jsou základ, vyspat se v teple je k nezaplacení a pochod už nějak dáš. Ostatní je na tvých zkušenostech. My všichni měli za sebou několik přechodů, já mám za sebou 7 půlročních cest a proto si mohu dovolit vzít si boty s dírou, protože vím, že budu v pohodě. Dávejte pozor i na své čtyřnohé kamarády, pes bez předchozího tréninku nezvládne tolik zimy najednou, ale udělá pro vás všechno, co vám na očích uvidí.

 

 

Běžte do toho. Ten zážitek spaní na sněhu za to rozhodně stojí. My s Niki oba nemáme rádi zimu, byl to pro nás hlavně test vztahu. No, nedala mi jinou možnost - požádal jsem ji o ruku. 

Pořád vymýšlíš, kam se za dobrodružstvím vypravit příště? Tak mrkni na Slávkův blog nebo na instagramový účet jeho fenky Corey a nech se inspirovat. My už víme, že Slávek v následujících dnech vyráží společně s Lůcou Kutrovou alias Holkou s Bucket listem na přechod Rychlebských hor, tak už se nemůžeme dočkat, jak o tom poreferují!